Chcete něco sdělit svému okolí?
Názor na dění ve vašem městě, zprávy z vašeho regionu, pozvánku na vaší akci...
Psát do Domácích novin může úplně každý
>>> Přidat článek <<<

Radek Nejezchleb: Prázdniny, jaké mají být

25.06.2018
Čas letí jako splašený kůň, a tak se nelze divit, že léto převzalo žezlo a na dohled se nám přiblížily prázdniny. Letní prázdniny, toto sousloví ve mně evokuje dětství, jež jsem prožíval ve svém rodném městě, Třebíči. Dovolím si lehce zavzpomínat na onen čas her a malin nezralých.

V těchto dnech to je již 30 let, co jsem ukončil povinnou školní docházku, abych se pak vydal studovat dopravní průmyslovku, což byl můj dětský sen. Ale rád bych se vrátil ještě o něco dál do minulosti, kdy jsem coby hoch z třebíčského sídliště hrával fotbal a užíval si plnými doušky radosti dětství. Jsem nesmírně rád, že jsem do školy chodil v osmdesátých letech, tedy v době, kterou rádoby demokraté nazývají totalitou. Prázdniny v té době znamenaly prázdná sídliště, neboť mnoho z dětí bylo na táborech či »u babičky na prázdninách« – jak se tehdy říkávalo. A byl to čas krásný, jenž bych přál i dnešním dětem. Tehdy totiž nebyly sociální rozdíly mezi námi dětmi – a potažmo mezi všemi lidmi – tak hluboce propastné, jako tomu je dnes. Prakticky všichni rodiče měli na to, aby svým ratolestem mohli dopřát jet na pionýrský tábor. Brali jsme to jako samozřejmost, že všichni naši tátové a mámy mají práci, že máme kde bydlet, a finančně nestrádáme. Moc rád vzpomínám, kdy jsem jezdíval na tábory a taktéž k rybníku Steklý, kde bylo rekreační středisko První brněnské strojírny, kde moji rodiče pracovali. Léto vládlo naplno a bezstarostný čas dětství dával tušit, že »svět byl fajn, svět byl náš, léta prázdnin, slunce, pláž« - jak zpíval Karel Gott.

Jenže o rok a půl později se věci daly do pohybu. Nastal listopad 1989. Přišel jeden pomenší pán s knírkem a svým hrdelním »r« nám pravil, že někteří budou strašit před nezaměstnaností a chudobou, ale nic takového že prý nehrozí. Nehrozilo, ale zahrozilo. Záhy se začaly ve velkém rozkrádat (pardon, privatizovat) podniky, ve statisících se začali počítat lidé bez práce a – kupodivu – se objevili lidé bez domova. Takže téměř třicet let poté jsme se dočkali doby, kdy některé děti díky svým zámožným rodičům cestují do Spojených arabských emirátů, na Seychely či do USA. Jenže na druhou stranu je daleko více těch, kteří nemohou jet ani na tábor, a po střední škole místo na vysokou školu musí zamířit do zaměstnání, neboť i studium je dnes finančně velmi náročné.

Ten pomenší pán s knírkem se zmýlil, ale on sám škodný rozhodně nebyl, neboť prodej takové Lucerny je jistě dobrým obchodem. Moc rád bych dnešním dětem přál, aby si dvouměsíční volno mohly užít tak, jako jsem jej prožíval já a moji spolužáci. Přesto věřím, že vše není ztraceno. Pokud KSČM podpoří vznikající Babišovu vládu, bude konečně možné do praxe uvést i něco málo z levicového programu, který myslí i na děti a mládež. Děti jsou naší budoucností, a tudíž si zaslouží, abychom za ně bojovali. Přeji jim, nechť doba prázdnin je pro ně především časem radosti.

Radek NEJEZCHLEB, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec

Aktuálně z Jindřichohradecka